Изменение правил дорожного движения.

[sUs 1]

 

Jízda po českých dálnicích bude příští rok dražší.

 

Ministerstvo dopravy sice nechce měnit cenu dálničních známek, zkrátí ale dobu jejich platnosti.

 

Dvouměsíční nálepka za 300 korun bude platit jen měsíc.

Z patnáctidenní dvěstěkorunové známky se stane týdenní.

V přepočtu na den tak podraží.

 

Cena roční známky, kterou využívá nejvíce řidičů, se také nezmění a bude nadále pro osobní auta 900 korun. Jenže platit bude jen do konce roku, zatímco dosud to vždy bylo do konce ledna.

 

Řidiči si tak budou muset na další dálniční známku ušetřit peníze v době, kdy domácnosti utrácejí za nákup vánočních dárků.

 

Informace MF DNES potvrdil ministr dopravy Aleš Řebíček.

"Ano, nařízení vlády je takto koncipováno," uvedl.

 

Roční dálniční známka stojí už dva roky 900 korun.

Jediné, s čím ministerstvo dopravy od té doby hýbalo, je platnost kratších dálničních nálepek.

 

V roce 2005 protáhli úředníci tehdy desetidenní známky na patnáctidenní a měsíční na dvouměsíční.

Cenu zvedli o padesát korun. Od příštího roku se vrací ke starým lhůtám platnosti, ale ceny nesnižují.

 

Kratší známky využívají především sváteční řidiči, cizinci a lidé, kteří dálnice obvykle nechtějí používat.

Na dálničních známkách stát vybere ke třem miliardám korun a získává je Fond dopravy na výstavbu a opravy silnic.

 

Pro kamiony začne v příštím roce na dálnicích fungovat elektronické mýtné, dnešní známky pro ně přestanou existovat. O sazbách pro kamiony se teprve jedná. Šéf fondu dopravy Švagr předpokládá, že po uhrazení nákladů na provoz mýtného mu zbudou asi tři miliardy.

 

MF DNES

[Dim 0]

Спасибо, sUs, это как раз актуально.

 

PS. А с книжкой мдааа-я-я, не очень получилось, ведь да?

[sUs 1]

PS. А с книжкой мдааа-я-я, не очень получилось, ведь да?

 

ОФФ

Dim, я понимаю, что тебя уже ничем не удивишь, опыт так сказать

(и даже глава книги под номером 104 тоже уже не нова, «шутка»).

 

Но все-таки в книге хотя и есть устаревшая информация, и во многом приведены примитивные вещи, о которых все знают, но она по-своему интересна, да и лишней информация никогда не бывает.

 

И может быть, кому-то то, что написано в этой книге, хотя и не все, но пригодится, и зачем же сразу баян, аккордеон, фисгармония, не все ж такие опытные (см. пример, глава 104), есть ведь и начинающие, возможно, им пригодится хотя бы информация из пары глав этой книги. Там информация прикольная, посмотри внимательно.

Конец ОФФа.

 

* * * * *

 

Nový ministr dopravy Řebíček jednou jsme řekli, implementace bodového systému do českých poměrů byla špatná. Jedná o výchovný zákon, který postihuje nevýznamné i kritické přestupky stejnou měrou.

 

Zavádí postihy za přestupky, které nikoho neohrožují, vytváří atmosféru strachu.

Kromě toho je v některých částech nezákonný a koliduje s nálezy ústavního soudu. Prostě je to šmejd.

 

Média se k tomu však postavila laskavě. No tak udělala vláda šmejd. No a co. To se příští rok spraví.

Zkuste zapomenout v daňovém přiznání nulu, zda vám podobná argumentace pomůže.

 

Organizace zainteresované v zákoně 411/2005Sb. sice trochu se zpožděním, ale přece nažhavily hlásnou troubu. Pro skutečně nenáročné čtenáře je určena pohádka o klesajícím počtu nehod. Každý ovšem ví, že se s novelou zároveň změnila definice nehody, k statisticky relevantní nehodě musí vzniknout škoda za 50k.

 

Pohádku o nehodovosti šíří s oblibou především dopravní policie, zřejmě si myslí, že čtenář je nevépravný debil. Kromě toho, nehoda je odměňována 5-7 body, což má za následek to, že se rozsah škod na místě samém podhodnocuje. Kdo hledá, najde zajímavé zprávy o tom, že dopad zákona na počet nehod je prakticky žádný.

 

Je zjevné, že bodový systém přestal řidiče zajímat. Velká část prasáckých řidičů již zřejmě našla cestu, jak zažehlit přestupky na magistrátu a na policii. Primární účel zákona v podání Šimonovského, totiž ochránit slušné řidiče před pirátskými, zcela selhal. Ze stejného důvodu nemá zákon efekt na počet nehod opilců, protože jezdit pod vlivem si dovolí jen vybraná skupina asociálů, kteří dopředu ví, že to nějak zahladí.

 

Trochu složitější je to s deklarovaným pozitivním vlivem 411ky na počet úmrtí při nehodách. V prvních týdnech platnosti se zdálo, že zákon je v tomto ohledu naprosto efektivní, v posledních týdnech se efekt zákona jakoby zastavil. Minulý víkend zahynulo na silnicích 15 lidí, což je hodně i v dimenzích pre411 dob, a to k tomu všemu ještě probíhala dopravně bezpečnostní akce.

 

Na pokles úmrtí v červenci a srpnu měly kromě 411 samé vliv následující faktory:

 

- rekordní zájem o zahraniční dovolené v tomto roce

- cena benzínu, která způsobila, že někteří prostě nevyjeli

- auta jsou zase o rok modernější a při průměrném staří automobilu 14 let se zrovna nyní láme generace aut víceméně nebezpečných a relativně bezpečných (Golf II/Golf III např.)

 

Kdybychom očistili vyzdvihovaný efekt 411ky o tyto vlivy, resp. pokud by to vůbec šlo, asi bychom se divili. Je však zřejmé, že policie, úřady a aktivisté rajtují svoji represívní kobylu, až jí jde od huby rudá pěna. Jsme tady však nikoli od toho, abychom si kopli do té zchvácené kobyly, ale musíme se postarat, aby náhodou neměla hříbě.

 

Předmětem návrhu je:

 

- zvýšit max. počet bodů z 12 na 18

 

Jak vidíme z návrhu na stránkách Evy Dundáčkové, byl rozsah reforem navržených dvoučleným "expertním týmem" širší, než média informovala. Podle návrhu by odpadlo bodové hodnocení za komicky definovaný přestupek "neumožní chodci nerušené a bezpečné přejití vozovky".

 

Dundáčková by také rušila bodový postih za předjíždění v místech, kde je to zákonem zakázáno, což se mi příliš nezdá. Ale budiž. Řebíček hodlá jít do parlamentu s návrhem podstatně redukovaným, což hodnotím jako přizdisráčský přístup. Řebíček je nyní politik a zcela zjevně si začíná s doublethinkem. Kdyby prosazoval původní Tlustého a Dundáčkové návrh, ohrozil by zaměstnanost 411_struktur na úřadech a to není v zájmu vládnoucí strany. Jisté také je, že poslanci udělají z vládního návrhu opět něco jiného.

 

- zrušit dolní hranici přestupků

 

Dolní hranice pro přestupky je v rozporu s jinými zákony. Byla zavedena jako protikorupční opatření. Její zrušení je korupčním prvkem, ale celkem vzato mi to nevadí, protože celý zákon nahrává korupci. Zrušením dolní hranice pro pokutu se poněkud změní dělba kořisti mezi policistou a úředníkem. Osobně bych se přimlouval za pevné sazby pokut, například:

 

Pokud cyklista pojede po veřejné komunikaci za snížené viditelnosti zcela nebo částečně bez předepsaného osvětlení, zaplatí pokutu 1.000,- Kč a nepokračuje v jízdě, dokud snížená viditelnost nepomine.

 

- odstranit nelogičnosti

 

Panu Řebíčkovi například vadí, že pokutu musí platit cyklista, který zranil sám sebe, a chce toto v zákoně ošetřit. A motocyklista, když zraní jen sám sebe? A řidič, když rozbije jen svoje auto a nic jiného? Opět se tvoří zákony na zakázku a tím se celý zákon degraduje na seznam výjimek.

 

 

Původně jsem měl panu Řebíčkovi za zlé, že update zákona svěřil dvojici Tlustý + Dundáčková. K dokonalému vjemu pak chyběla jen přítomnost Ivana Langera. Nakonec mi došlo, že svěřit tento složitý úkol politikům je lepší než na to pustit tzv. odborníky z Besipu a jiných tradičních dopravně bezpečnostních organizací, protože je to tam samý bývalý policajt a profesionální buzerant. Ti by rozhodně vlastní rybník nevypustili. Stačí se jen podívat na pásovce Eliho a je všechno jasné. Nerozumím už jen jednomu. Proč se prostě nevezme německý model přes kopírák. Snaha o vytváření českého extrabuřtu vytváří dojem, že různé nátlakové skupiny na MDČR žhaví denně dráty a zastrkují anální sondy.

 

Osobně bych uvítal, kdyby silniční zákon v současné podobě platil ještě nejméně rok. Jeho sekundární funkcí je totiž destabilizace státního aparátu. Občan si uvědomil, proč, jak a za jakých pohnutek vznikají zákony. Zatímco taková zvěrstva na právním řádu, jako byl zákon o registrovaném partnerství, prošla v podstatě nepovšimnuta, nový silniční zmrdozákon spolehlivě nastartoval zájem občana o podstatu a okolnosti vzniku právních norem.

 

Občan pochopil, že v tomto procesu není tak docela bezbranný. Vládní úředníci se tetelí hrůzou, aby je někdo nevyfotil prasit, zatímco v dobách předzákonních prasili zcela běžně. V jižních Čechách lze na první pohled identifikovat prominenta s konexemi na magistrátu - jede jako prase a má nějakou zajímavou espézetku. Fans411 lezou po zdech. Veřejnost si začala všímat dopravního značení a bombarduje úřady připomínkami, úředníci byli po letech letargie přinuceni pracovat a starat se. Právníci začali hledat v zákonech chyby a zveřejňují návody, jak je obcházet, díky čemuž se (proti)právní řád otrásl a hegemonie zmrdů nad slušnými lidmi utrpěla trhliny.

 

Jiní úředníci se zase těšili, jak budou kasírovat tři tisíce za jeden nezapsaný bod, teď jsou strachy bez sebe, že přijde nějaký provokatér se skrytou kamerou a nakonec to všechno prodá TV Nova. Řidiči šikanují městskou správu, když stylem pana Klobouka zpomalují dopravu v místech, kde jsou nesmyslné rychlostní limity. Teze "pomalu je správně" vzala za své úplně, města skupují hromadně značky s číslicí 70, aby se rychlost jízdy přiblížila aspoň šedesátce. Policisté musí čelit odmítavému chování řidičů a horda slídílů stopuje jejich vlastní přestupky.

 

Museli se postarat o kalibraci měřidel, teď je ještě čeká kalibrace alkotesterů, vah (ná vážení dětí), metrů (zda parkujete pět metrů před přechodem) a měrek na pneumatiky. Policisté sice měří rychlost, ale nevybírají peníze, dohadování se s řidiči raději přenechávají pověřeným úřadům, kde se ovšem zjistí, že přestupek spáchala jakási "osoba blízká". Bolševický aparát na sebe upletl luxusní bič a bylo by třeba ho ještě nějakou dobu nechat práskat.

 

D-FENS

[sUs 1]

Pět tisíc řidičů už nesmí za volant

 

O řidičský průkaz přicházejí hlavně lidé z Moravskoslezského kraje

 

Nepříliš pěkným prvenstvím se můžou "pochlubit" Moravskoslezský, Ústecký a Jihomoravský kraj. Podle statistiky ministerstva dopravy přišlo právě v těchto krajích za uplynulé tři měsíce nejvíce lidí o řidičský průkaz. Naopak nejméně "hříšníků" je v hlavním městě a Pardubickém kraji.

 

Zatímco například v Praze v červenci bylo vydáno pětasedmdesát zákazů řízení, v Moravskoslezském kraji jich bylo 255.

 

Podle odborníků je však těžké určit, jaké konkrétní přestupky či trestné činy za těmito čísly stojí.

 

"Je toho opravdu hodně. Může to být za jízdu pod vlivem alkoholu, za odmítnutí dechové zkoušky, za vážnou dopravní nehodu s následkem smrti, obecné ohrožení nebo mohlo jít o opakovanou rychlou jízdu či opakované nedání přednosti,“ vyjmenoval Jan Kněžínek z dopravně správního odboru ministerstva dopravy.

 

Podle psycholožky Vlasty Rehnové z Centra dopravního výzkumu nelze přesně určit, proč je nejvíc nehod a trestných přestupků zrovna v Moravskoslezském nebo Ústeckém kraji.

 

"Může to být větší kontrolou na silnicích v krajích, kde bylo vydáno víc zákazů řízení. Nebo za tím je to, že lidé v těchto krajích častěji a víc jezdí třeba za prací. Tím pádem tráví na silnicích víc času a jsou častěji u dopravních nehod,“ řekla Rehnová.

 

Jeden důvod je však podle experta na dopravu Stanislava Humla jasný: lidé na Moravě častěji holdují alkoholu než v Čechách.

 

„Rozhodně to ale není tím, že by třeba pražští řidiči byli ukázněnější. Neexistují ukáznění řidiči,“ tvrdí Huml.

 

Za nízkými čísly třeba právě v hlavním městě je nejspíš i to, že většina lidí, kteří pracují či bydlí v Praze, je z jiného města.

 

"Statistiky jsou vedeny podle toho, kde má řidič trvalé bydliště. To znamená, že sice způsobí nehodu nebo přestupek třeba v centru Prahy, ale eviduje jej úřad v kraji, kde má trvalé bydliště,“ uvedl Kněžínek.

 

Přestože čísla o zákazu řízení se počítají od července, tedy od doby, kdy začal platit bodový systém, většina prohřešků se stala ještě před jeho zavedením.

 

„Správní nebo trestní řízení se většinou táhne několik měsíců. Údaje o prohřešcích od zavedení systému budou k dispozici tak za půl roku,“ uvedl Stanislav Huml.

 

Odebrané řidičáky

Kolik průkazů sebraly

úřady za poslední 3 měsíce

 

Moravskoslezský kraj 673

Ústecký kraj 636

Jihomoravský kraj 555

Středočeský kraj 516

Zlínský kraj 385

Plzeňský kraj 340

Olomoucký kraj 324

Jihočeský kraj 324

Liberecký kraj 314

Královehradecký kraj 287

Karlovarský kraj 265

Vysočina 243

Hlavní město Praha 175

Pardubický kraj 167

Celkem 5204

 

Zdroj: ministerstvo dopravy

 

Pozn.: Odebrané průkazy nemají souvislost s platností silničního zákona,

mnohé přestupky byly spáchány před delší dobou

 

MF DNES

[sUs 1]

 

Pokuty od brněnských policistů budou na internetu

 

Pokuty udělené brněnskými policisty nyní provinilci naleznou na internetu.

 

Na stránkách ministerstva vnitra pod odkazem Rady a služby si lidé po zadání čísla pokutového bloku a počátečních iniciál svého jména mohou zkontrolovat, kdo, kdy, kde a v jaké výši jim pokutu udělil. A především se z popisu přestupku dozvědí, proč ji dostali.

 

"Od listopadu bude přidáno ještě telefonní číslo, na kterém se budou občané moci dotázat na případné nejasnosti týkající se přestupku,“ doplnil tvůrce databáze Martin Procházka.

 

V současnosti lze v databázi dohledat kolem 2500 záznamů, uložených od letošního července.

 

„Časem by jich mělo být až padesát tisíc, což znamená, že přístupné budou informace o přestupcích spáchaných v Brně za období jednoho roku,“ doplnil Procházka.

 

Na internet se konkrétní pokuta dostane rychle - v den, kdy ji policista udělí. Databáze pokutovaných přestupků má zároveň zprůhlednit nakládání policistů s bločky.

 

"Zamezí se tím případné manipulaci a korupci policistů,“ řekl Procházka s tím, že hlavním důvodem vzniku však kontrola bezúhonnosti policistů rozhodně nebyla.

 

Sami policisté do databáze zasáhnout nemohou - evidence se generuje sama.

 

"V podstatě jde jen o jeden z výstupů běžné práce policistů, veškerá jejich agenda je totiž elektronicky vedena už dlouho. Vytvoření databáze tedy nebylo nijak složité ani cenově nákladné,“ vysvětlil Procházka.

 

Projekt brněnských policistů a ministerstva vnitra je v republice ojedinělý, podle Procházky ale není problém databázi rozšířit, pokud o něj bude zájem v jiných regionech. "Ale nařídit to nikomu nelze,“ dodal.

 

MF DNES

[sUs 1]

 

Policie kontroluje dálniční známky, hledá padělky :!:

 

27. 10. 2006

Na silnicích probíhá největší policejní akce zaměřená na kontrolu dálničních známek.

Hlídky hledají padělky na všech dálnicích a rychlostních komunikacích v republice.

 

Podle mluvčího policejního prezidia Romana Skřepka nezůstane tato kontrola ojedinělá a další ji v příštích týdnech mají následovat.

 

"Policisté a celníci budou důkladně zkoumat každou vylepenou dálniční známku," sdělil Jiří Barták z tiskového odboru policejního prezidia.

 

"Kontroly jsou zaměřeny na to, zda vůbec řidiči dálniční známky mají a pak především na jejich pravost. Zaznamenali jsme totiž v poslední době nárůst počtu padělků," uvedl Skřepek.

 

Akce má prý ryze preventivní charakter. "Kontrolující policisté a celníci v případě odhalení padělku na to řidiče upozorní, ale pokud o falešné známce nevěděl, nijak ho kromě odebrání té známky nebudou trestat. Pouze ve chvíli, kdy dotyčný úmyslně použil padělek, může vše skončit dohrou ve správním či trestním řízení," upřesnili zástupci policejního prezidia.

 

Policisté a celníci letos odhalili již více než 500 velmi zdařilých falzifikátů dálničních známek. Policie nyní také vyšetřuje několik případů prodeje padělků na čerpacích stanicích a prověřuje i firmy, jejichž vozy je měly vylepeny na čelním skle. Dálniční známky totiž nabízejí falešní dealeři, kteří často vystupují pod identitou pracovníků zavedených společností, jako jsou autokluby a řetězce s pohonnými hmotami.

 

Řidič, který jezdí s falešnou známkou, může na místě dostat pokutu až 1000 korun a ve správním řízení do 5000 korun. Pokud řidič či majitel koupí známky levněji nebo je jinak zřejmé, že mohl o padělku vědět, hrozí mu podle celníků rok až pět let vězení.

 

Lidovky

[sUs 1]

 

Kvůli mýtnému mohou vzrůst ceny kamionové dopravy až o pětinu

 

Ceny kamiónové dopravy by mohly příští rok kvůli zavedení elektronického mýta vzrůst o 15 až 20 procent.

Shodují se na tom dopravci i zástupci spedičních firem. Podle ekonomů se ceny v silniční dopravě pohybují v blízkosti nákladů, a proto se dodatečné náklady v podobě mýtného pravděpodobně do cen promítnou.

 

29.10. 2006

 

"Nákladní automobilová doprava je dnes hlavním způsobem dopravy zboží, a proto dojde-li ke zdražení dopravních služeb, dojde patrně i k přenosu inflace do cen spotřebního zboží," uvedl David Marek z Patria Finace. Mýtné je podle něj jedním z inflačních rizik příštího roku. Podle Marka není jednoduché určit dosah jeho dopadu, mohlo by ale jít o desetiny procenta.

 

Rezervy na mýtné dopravci nemají

 

"Dopravci budou muset zdražit, neboť nikde nemají peníze na placení mýta schované," uvedl mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix. Zavedení mýtného bude podle něj pro dopravce znamenat zvýšení nákladů na použití dálnic o deseti- až dvacetinásobek. Například nejmenovaná vyškovská firma s deseti kamióny, která dosud utratila ročně za dálniční známky 140 000 Kč, za mýto zaplatí přibližně 2,8 miliónu korun.

 

Podle Jana Slámy ze spediční společnosti Topsped se v současnosti na trhu projevuje nedostatek přepravní kapacity, zejména u vnitrostátních přeprav, a zákazníci budou přepravu poptávat i za vyšší cenu. Zdražení by podle něj mohlo znamenat i přesun části zboží ve vnitrostátních přepravách na železnici. "Počítá se s tím, že ceny půjdou nahoru. Jak, to bude záležet na konkrétních relacích," řekl.

 

Zdražení by nemělo být likvidační

 

Pokud by se zvýšené náklady nepodařilo přenést na zákazníky, což by se podle Felixe mohlo týkat především malých dopravců, znamenalo by to pro ně konec podnikání. "Je nepochybné, že zavedení mýtného povede ke zdražení autodopravy, toto zdražení by ale nemělo být zásadní, a už vůbec ne likvidační," míní naopak ekonom HVB Pavel Sobíšek.

 

Autodopravci budou muset příští rok zaplatit navíc částku kolem tří miliard korun. Z toho zhruba jednu miliardu zaplatí zahraniční firmy za tranzit. Zbývající dvě miliardy podle Sobíška představují méně než dvě procenta obratu přepravních firem.

 

Elektronické mýtné by měla od ledna platit vozidla nad 12 tun na 950 kilometrech rychlostních silnic a dálnic. V polovině roku by se měl systém rozšířit i na vybrané silnice 1. třídy.

 

ČTK

[sUs 1]

Zdroj: Mladá fronta Dnes

 

Mýtné zdraží jízdné na autobusy, tvrdí dopravci

 

Zavedení elektronického mýtného zdraží autobusovou dopravu.

Shodují se na tom dopravci i představitelé profesních svazů.

 

Například za cestu z Prahy do Brna zaplatí cestující až 180 korun, což je o 20 procent více než dosud, řekl včera ředitel dopravní společnosti Student Agency Radim Jančura.

Mýtné budou platit od příštího roku všechna vozidla nad 12 tun, tedy i autobusy.

 

 

Podle Jančury by zdražení mohlo zabránit osvobození autobusů od platby mýtného nebo alespoň nižší poplatky. Připomněl, že například v Německu autobusy žádné mýtné neplatí. Podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Viktora Meci ministerstvo zatím neuvažuje o dotacích pro autobusové dopravce, které by náklady na platbu mýtného kompenzovaly. Zavedení mýtného pro autobusy se může dotknout i veřejných rozpočtů. Kraje jako objednatelé regionální veřejné dopravy totiž kompenzují ze svých zdrojů dopravcům ztráty. Podle výkonného ředitele Svazu dopravy Petra Kašíka budou náklady regionálních dopravců na mýtné hradit právě kraje.

 

Podle vedoucí krajského odboru dopravy Stanislavy Jakešové by na dotovaných linkách v Libereckém kraji jízdné od ledna zdražit nemělo. Ale může se podle ní stát, že vzhledem k růstu nákladů v souvislosti s mýtným nebude mít kraj na vyrovnání ztrát dopravcům dost peněz. Nelze pak vyloučit zdražení jízdného v průběhu roku.

 

Kraje se v rámci Asociace krajů shodují, že by autobusy v závazku veřejné služby vůbec neměly na rychlostních komunikacích mýtné platit. Tlačíme na změnu zákona, řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Pavol Lukša.

 

*******

 

Česko zaplaví reklama na mýto

 

Od zítřejšího dne se po celé České republice začnou objevovat obří billboardy propagující výběr mýtného na tuzemských silnicích.

 

"Billboardy budou umístěny na strategických místech našich silnic a dálnic a budou upozorňovat zejména řidiče kamionů na příchod mýtného systému od počátku příštího roku," prohlásil Evžen Staněk, mediální zástupce firmy Kapsch, která nyní mýtný systém v Česku staví.

 

Kolik těchto reklamních panelů bude, kolik budou stát či která agentura kampaň zajišťuje, nechce firma Kapsch prozradit. "Celá informační kampaň je zaměřena velmi úsporně," vzkázal Staněk. Náklady přitom hradí společnost Kapsch a jsou zahrnuty v celkových výdajích na stavbu a provoz mýta, za což Rakušané naúčtují českým úřadům 22 miliard korun.

 

Propagace je podle Staňka zaměřena na "informování o příchodu elektronického mýta". Jde především o informace, kdy se mýto spustí. Firma slibuje, že to bude prvního ledna 2007. Tento slibovaný datum však Kapsch včera sám zpochybnil. Firma totiž připustila, že nemusí stihnout vybudování mýtných bran na českých dálnicích a rychlostních silnicích tak, aby vybírání mýtného mohlo být spuštěno v dohodnutém termínu. Podle ČT1 to firma sdělila ministerstvu dopravy. Firma Kapsch by práce podle svého sdělení mohla stihnout, pokud v prosinci nebudou mlhy, nebude sněžit ani mrznout. Jinak by se první etapa mohla posunout. Ministerstvo s tím ovšem nesouhlasí.

 

Generální ředitel firmy Kapsch Karel Feix uvedl, že ve smlouvě o výstavbě mýtného systému je zakotvena sankce pět milionů korun za každý den zdržení.

 

Firma však případné zdržení přičítá přerušení prací říjnovému rozhodnutí soudu. Kapsch naopak chce požadovat úhradu ztrát, které jí soudním rozhodnutím vznikly. Považuje totiž přerušení prací za zásah vyšší moci. Podle právních odborníků ministerstva dopravy však o zásah vyšší moci v tomto případě nešlo, uvedla mluvčí ministerstva Marcela Žižková.

 

Jak proběhne reklamní kampaň na výběr mýtného

 

* V v rozhlasu startuje reklamní kampaň upozorňující na blížící se spuštění elektronického mýtného.

* Postupně bude firma Kapsch zapojovat do kampaně deníky a některé časopisy.

* U silnic se objeví billboardy.

* Na snímku ředitel firmy Kapsch Karel Feix představuje palubní jednotku která u kamionů nahradí dálniční známku

[sUs 1]

 

Dálniční známky: Výsledky celorepublikové dopravně bezpečnostní akce dne 27.10.2006 od 13.00 hod. do 16.00 hod. proběhla celorepubliková dopravně bezpečnostní akce, která byla zaměřena na kontrolu používání a pravosti dálničních kupónů.

 

Během akce, které se zůčastnilo přes 80 policistů a celníků bylo kontrolováno 522 vozidel.

Z nich 15 použilo dálnici bez dálničního kupónu, 5 vozidel mělo prošlou časovou platnost kupónu a u 8 vozidel byl zajištěn padělaný dálniční kupón.

 

Od začátku roku bylo přitom zjištěno už více než 500 padělků dálničních kupónů na vozidlech. Některé dokonce u zavedených dopravních firem, které provozují meziměstskou autobusovou dopravu. Do konce roku jsou plánovány ještě další podobné akce celorepublikového charakteru.

 

npor. Bc. Roman Skřepek - Policejní prezidium

 

инф. здесь

Upraveno November 1, 2006 uživatelem sUs

[sUs 1]

 

Jak funguje bodový systém v Německu?

 

V České republice máme od léta nový silniční zákon, jehož součástí je také tzv. bodový systém.

V Německu je podobná věc zavedena již řadu let. Jak to celé u vás vlastně funguje?

Centrální registr a dopravní úřad Kraftfahrt-Bundesamt (KBA) sídlící na severu Německa ve Flensburgu registruje body hříšníků a vede celou agendu přičítání a odečítání bodů. Hlášení o nových bodech přicházejí od policie nebo od soudů.

 

Co se týče bodového systému, tak německý zákon specifikuje určité milníky, při kterých má KBA něco dělat. Pokud řidič dosáhne určitého stanoveného počtu bodů, má KBA povinnost informovat místní úřad. Ten pak už komunikuje se samotným řidičem a vydává mu pokyny různého charakteru. Řidič naopak může kdykoli požádat KBA o sdělení aktuální výše bodového konta.

 

Odebrání řidičského průkazu předchází řada opatření. KBA informuje o dosažení určitého mezního počtu bodů, a navíc řidičům nabízí nebo přikazuje, že se mají svým chováním na silnici zaobírat. Absolvováním různých kurzů a školení mohou řidiči sami aktivně pracovat na snížení aktuálního stavu konta.

 

Kde se mohu v Německu účastnit takového školení?

Pokud je ve vašem záznamu problém s alkoholem, drogami nebo agresivním chováním za volantem, pak je doporučováno nebo přikazováno absolvování medicínsko-psychologického vyšetření. Jde vlastně o jednu z cest jak snížit počet bodů. Taková školení nabízí v Německu například organizace. Jedná se obvykle o konzultaci nebo skupinovou terapii, která má řidiči pomoci odhalit důsledky, které jeho konání může mít. Dobrovolným absolvováním takového kurzu lze docílit odečtení 4 bodů. Pokud je vám kurz dán příkazem, odečtou vám pouze 2 body.

 

V případě, že váš záznam tkví v neznalosti pravidel silničního provozu, můžete se obrátit na tradiční autoškoly, které pořádají pro tento účel organizované kurzy. I zde je absolvování kurzu ohodnoceno odečtením nasbíraných bodů, což řidiče motivuje a svým způsobem také vychovává. Za všechny školení se platí poplatky. V případě medicínsko-psychologického vyšetření se jedná o 300-400 euro.

 

Jak se vyvíjel německý bodový systém?

Medicínsko-psychologické vyšetření bylo samostatně zavedeno již po druhé světové válce, kdy bylo potřeba zjistit, kdo může s jakým hendikepem řídit motorové vozidlo. Bodový systém byl zaveden až mnohem později a následně i zpřísněn. V květnu 1974 byl zaveden poprvé a významně inovován v roce 1999. Důležitá část novely spočívala v tom, že řidičský průkaz je odebrán po dosažení 18 bodů.

 

Dříve se při tomto stavu bodového konta teprve zkoumalo, zda bude oprávnění odebráno, či nikoliv. Nyní je zákon jasnější a tvrdší. Tento krok, který vše přitvrdil, byl ovšem paralelně doplněn tím, že řidičům bylo umožněno podílet se na odečítání bodů. Byly tak vyslány dva signály: Jeden je trest, druhý je možnost nápravy.

 

Německo má tedy bohaté zkušenosti s bodovým systém.

Lze dnes po letech jednoznačně říci, že přispěl ke snížení nehodovosti nebo počtu usmrcených nebo raněných osob?

Bohužel se vše nedá tak snadno zobecnit. Bodový systém není jediný, který ovlivňuje snížení nehodovosti. Těch je mnohem více. Nelze přesně rozdělit, zda je výrazně nižší úmrtnost zapříčiněna tvrdším zákonem nebo vzděláváním řidičů. Během let se změnila hustota dopravy, ale i bezpečnost automobilů…

 

Samozřejmě, že když se novela zavedla, byla celá řada kritických připomínek. I proto byla následně přijata i řada modifikací. Dnes však už nikdo nevede polemiku o tom, zda je bodový systém dobrý, či nikoli.

 

Může nasbírat cizinec v Německu body za dopravní přestupky?

U KBA se registrují jen body německých řidičů.

Zatím neexistuje celoevropský systém, který by propojoval instituce jako KBA.

 

Máme tu před sebou graf ukazující úmrtnost na silnicích ve vyspělých státech Evropy.

Čím to je, že například v Holandsku je přes hustší provoz nižší úmrtnost?

Různé systémy v různých mentalitách fungují jinak. Němci by v tomto ohledu asi neměli být nikomu příkladem. Individuální ochota respektovat zákony je u Němce v porovnání s Holanďanem a Angličanem nižší. Určitě by se na ní dalo pracovat. Důležitá je pochopitelně četnost policejních kontrol. Další záležitostí je to, že zavést bodový systém je jedna věc, druhá je také vyžadovat jeho dodržování. Jeho vymáhání je i politickou otázkou.

 

Kolik kontrol jedné osoby můžete v jednom státě udělat, aby lidé neměli pocit, že žijí v policejním státě?

 

V této souvislosti je zajímavé, že samotný úřad KBA uvádí, že z 10000 bodově relevantních překročení povolené rychlosti je jen jedno skutečně bodově ohodnoceno a vedeno v registru KBA.

 

V České republice máme poměrně přísný bodový systém.

Kolikrát musí řidič v Německu udělat přestupek, aby mu bylo odebráno řidičské oprávnění?

Body v Německu se sbírají pomaleji. Maximálně se mohou sebrat jednorázově čtyři body. Když už se nasbírá jen za rychlost kompletní počet bodů znamenající odebrání řidičského oprávnění, tak to už o něčem svědčí…

 

Bez jediného bodu je v Německu asi jen 19 % řidičů. 1 až 7 bodů mělo na svém kontě na začátku roku 2006 asi 75 % řidičů, 8 až 13 bodů získalo jen 5 % motoristů a 14 nebo více bodů má jen 1 % řidičů. Opravdu jen málokdo se dostane tak daleko. Běžný řidič, který udělal chybu, obvykle snižuje bodové konto naznačenými cestami.

 

Jaké jsou tedy konkrétní způsoby snižování bodového stavu v Německu?

Když má člověk nasbíráno méně než osm bodů, může se dobrovolně přihlásit do kurzů. Jen za to, že byl připraven tuto sebeanalýzu provést, mu budou umazány čtyři body. Cena za kurz je 300 až 400 euro. Pro tuto část to ještě není regulovaná cena státem.

 

Jakmile je mezi 9 a 13 body, tak místní úřad doporučí, aby se nechal vyšetřit. Zase za neregulovanou cenu. Prostřednictvím tohoto dobrovolného kurzu si může hříšník odečíst už jen dva body.

 

Nasbírá-li někdo více než 14 bodů, je kurz povinný, a nebudou mu odebrány žádné body. Právě toto byla změna zavedená v roce 1999, kdy zákonodárci vložili do zákona možnost v této fázi navštívit dopravního psychologa. Pokud se prokáže vyšetřením od psychologa, může si nakonec také nějaké body odmazat.

 

Jakmile máte na kontě 18 bodů, odeberou vám v Německu řidičský průkaz na 6 měsíců. Chcete-li jej pak zpět, musíte tak jako tak absolvovat medicínsko-psychologického vyšetření.

 

Nyní se dostáváme k otázce agresivních řidičů. Není to s nimi jednoduché. Extrémní překročení rychlosti, nebezpečná vzdálenost před vozidlem, blikání na pomalejší vozidla... Myslím, že to i u vás znáte. Máme zkušenosti s tím, že hříšníci sami nejsou schopni uznat, že jejich konání je objektivně nebezpečné, což je velký rozdíl oproti těm, kteří jezdí třeba pod vlivem alkoholu. Ti bývají schopni to uznat.

 

Hlavní problém agresivních řidičů je v tom, že jejich sebejistota je velmi vysoká. Pokud se to skutečně vědecky analyzuje, dojdeme obvykle k závěru, že se řidiči velmi hrubě přeceňují. Právě tato relativně malá skupina způsobuje velmi mnoho nehod. Jsou to většinou muži mezi 18 a 40 lety, kteří mají velmi blízký emocionální vztah k automobilům.

 

Na druhou stranu právě pro tyto lidi je 14 nebo více nasbíraných bodů největší hrozba. Fakt, že by mohli ztratit řidičský průkaz, může jejich chování ovlivnit. Právě to, že riziko je stále ve vzduchu a je blízko, dává do rukou psychologům poměrně silnou zbraň jak působit na řidiče. Takovéto terapie probíhají ve skupině, kde na sebe vzájemně působí stejně založení řidiči. Lze velmi dobře prokázat, že na silnici ve skutečnosti nejsou moc kompetentní a tak zdatní, jak si sami myslí.

 

Auto.cz

[Jin 0]

Řidiči si tak budou muset na další dálniční známku ušetřit peníze v době, kdy domácnosti utrácejí za nákup vánočních dárků.

я фигею

причем чем дольше живу, тем больше убеждаюсь,

что эти несчастные 900 крон они будут именно šetřit

[sUs 1]

 

Ministerstvo dopravy sice nechce měnit cenu dálničních známek, zkrátí ale dobu jejich platnosti.

 

Действие марок для проезда по автомагистрали, закончиться 31 декабря 2006. :!:

 

Ministerstvo dopravy o měsíc zkrátilo platnost letošních celoročních dálničních známek.

Nálepky na rok 2006 tak budou platit pouze do konce prosince a ne do konce ledna 2007, jak je na nich uvedeno.

Kdo chce vyjet v lednu na dálnici, musí si nový kupon pořídit o měsíc dříve.

 

Změna se týká všech vozidel včetně osobních a vyplývá z novely zákona o pozemních komunikacích.

Ta mimo jiné zavádí systém elektronického mýtného pro nákladní automobily.

 

Znění § 21 b novely silničního zákona:

 

Platnost kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku na kalendářní rok počíná 1. prosincem roku, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku vyznačenému na kupónu, a končí 31. lednem bezprostředně následujícího kalendářního roku s výjimkou kupónu, prokazujícího úhradu časového poplatku na kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

V tomto kalendářním roce končí platnost kupónu prokazujícího úhradu časového poplatku za kalendářní rok 31. prosince kalendářního roku vyznačeného na kupónu.

Ministerstvo ve své tiskové zprávě vyzývá řidiče, aby neotáleli s nákupem dálniční známky pro příští rok.

Cena zůstává stejná jako letos. Majitelé vozů do 3,5 tuny zaplatí 900 korun za celoroční kupón, který bude platit od 1. prosince do konce ledna roku 2008.

 

U označených prodejců, jako je Česká pošta či smluvní čerpací stanice, lze zakoupit i kupóny s kratší dobou platnosti. Prodejci nesmí známky prodávat za jinou než vládou stanovenou cenu.

 

iDNES.cz

[sUs 1]

Kdy a kudy budeme jezdit po nových dálnicích :!:

 

 

Ředitelství silnic a dálnic plánuje, že v roce 2009 bude každým krajem procházet silnice dálničního typu. Po letošním dokončení dálnice D5 a zprovoznění nových úseků dálnic D8 a D11 nastanou nejrozsáhlejší změny v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji.

 

"Na Moravě počítáme s dokončením dálnice D47, která se přemění na D1 a spojí společně Česko od západu po východ,“ říká ředitel Ředitelství silnici a dálnic Petr Laušman. Na co se tedy řidiči mohou těšit?

 

Praha

Během následujících tří let by se Praha měla dočkat dalšího rozšíření dálniční infrastruktury, když bude zprovozněna jižní část Pražského okruhu o celkové délce 24 kilometrů. Výrazně se tak od automobilové dopravy uleví centru města.

 

I tak ovšem složitá dopravní situace v Praze nebude zcela vyřešena. Například severní části města čekají na dostavbu silnice R1 přes Suchdol, kde odpor proti stavbě ani s očekávaným územním rozhodnutím určitě neskončí.

 

Středočeský kraj

Na dálnici D11 bude 19. prosince zprovozněn úsek od Poděbrad směrem na Hradec Králové, jehož celková délka činí 42 kilometrů.

 

Dálnice D3 bude napojena na již existující dálnici směrem od Tábora, délka tohoto úseku jsou dva kilometry, dalších sedm nových kilometrů bude navazovat na území Jihočeského kraje.

Do konce roku 2009 se otevře nový úseku rychlostní silnice R6 od Prahy po současný konec u Pavlova.

 

Karlovarský kraj

Během následujících tří let se Karlovarského kraje dotkne zprovoznění západní části průtahu Karlových Varů. Ovšem již v roce 2010 je plánováno zprovoznění chybějících částí rychlostní silnice R6 mezi Karlovými Vary a úsekem u Chebu v délce 26 kilometrů.

 

Plzeňský kraj

Dálniční síť je po zprovoznění dálnice D5 již kompletní.

 

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji bude 21. prosince otevřen úsek dálnice D8 z Ústí nad Labem navazující na německou dálnici vedoucí do Drážďan. Do konce roku 2009 má být dobudována poslední část dálnice přes České Středohoří v souhrnné délce 16 kilometrů. Tím bude dokončena dálnice D8 a přímo se propojí ústecký kraj s hlavním městem.

 

Jihočeský kraj

Během dvou let bude o sedm kilometrů rozšířena dálnice D3 severně od Tábora. Dálnice v kraji bude měřit asi 18 kilometrů.

 

V roce 2007 bude zprovozněna křižovatka na rychlostní komunikaci R4-I/20 v Nové Hospodě. V průběhu dalších tří let se očekává zahájení prací na stavbě jednotlivých úseků dálnice, která by měla spojit Prahu s hranici Rakouska.

 

Královéhradecký kraj

Na 19. prosince se těší všichni, kdo cestuje mezi Prahou a Hradcem Králové. Bude otevřen celkem 42 kilometrů dlouhý dálniční úsek od Poděbrad směrem na Hradec Králové. V následujícím období po roce 2010 začne motoristům sloužit také 29 kilometrů dlouhý úsek dálnice D11 od Hradce Králové po Jaroměř.

 

Pardubický kraj

Vedle otevřeného úseku D11 mezi Poděbrady a Hradcem Králové, která slouží také motoristům směřujícím na Pardubicko, by se v roce 2009 měl začít používat i tříkilometrový úsek rychlostní komunikace R35 v úseku od dálnice D11 po silnici I/37 (vedoucí z Hradce Králové do Pardubic).

 

Liberecký kraj

Dokončením úprav posledního šestikilometrového úseku silnice I/35 mezi Rádlem a Libercem do konce roku 2008 se přemění této komunikace na rychlostní silnici R35.

 

Oloumoucký kraj

Vroce 2008 byla měla začít fungovat D1 (D47) kolem od Lipníka nad Bečvou směrem na Ostravu. Délka tohoto úseku bude dvacet kilometrů. Toto rozšíření poté bude pokračovat u Kojetína dalším, šestikilometrovým úsekem dálnice D1.

 

Zásadních změn se motoristé dočkají také u rychlostních komunikací v regionu. Na rychlostní silnici R35 přibude západní část obchvatu Olomouce v celkové délce tří kilometrů, rychlostní silnice R48 se dočká zprovoznění obchvatu okolo Bělotína, který je rovněž dlouhý tři kilometry.

 

Zlínský kraj

Do konce roku 2008 bude dostavěn úsek dálnice D1 u Kroměříže, jenž bude měřit sedm kilometrů. Rozmach výstavby dálničních komunikací nastane v roce 2010, kdy by měla být dokončena jak dálnice D1, tak první části rychlostních silnic R49 a R55, které by napojily na celorepublikovou síť krajské město Zlín.

 

Moravskoslezský kraj

Dálnice D1 (D47) bude prodloužena o 60 kilometrů a Ostrava se tak napojí na republikovou dálniční síť a tím se spojí také česká a polská sít.

 

Také rychlostní komunikace R48 dostane nový šestnáctikilometrový úsek vedoucí z FrýdkuMístku až na hraniční přechod s Polskem.

 

idnes.cz

[sUs 1]

Policie ČR zahájila velkou dopravněbezpečnostní akci :!:

 

Policie 18.12.2006 zahájila celorepublikovou dopravněbezpečnostní akci.

Zapojila se do ní pořádková, dopravní i kriminální služba, řekla Pavla Kopecká z policejního prezidia. Bližší údaje zveřejní až po skončení.

 

Podle informací z policejních zdrojů je akce pouze jednodenní. Policie pořádá ročně deset až 12 velkých dopravněbezpečnostních kontrol, dnešní je letos poslední.

 

Předchozí se konala koncem listopadu, zúčastnilo se jí po celé ČR 1850 policistů, kteří zkontrolovali 24.888 vozidel a zaznamenali 4022 přestupků. Uložili pokuty za tři miliony korun.

 

Dopravněbezpečnostní akce mají přispět ke snížení počtu nehod. Podle policie se to daří. V listopadu začala rovněž osvětová kampaň, která má řidiče upozornit na to, co všechno se může stát, když se nebudou věnovat řízení.

 

V ČR se ročně stane kolem 200.000 nehod. Situace se dočasně zlepšila po červencovém zavedení nového silničního zákona, který mimo jiné přinesl bodový systém trestání řidičů. Zákon vyvolával politické polemiky a řada politiků přišla s tím, že je třeba ho zmírnit.

 

Postupně se stav na silnicích začal zhoršovat, i když je stále lepší než v uplynulých letech. Například mrtvých je letos nejméně za posledních 17 let. Za prvních deset měsíců jich bylo 779, zatímco například za stejné období loni 917.

 

ČTK

[sUs 1]

Otevřela se nová část dálnice D8. Kus ale chybí

 

 

 

Konec roku se nese ve znamení nových dálnic.

Po úterním otevření 42 kilometrů hradecké dálnice D11 přichází na řadu D8 za Ústím nad Labem.

Úsek o délce 23,4 kilometru se na německých hranicích u Petrovic napojí na saskou dálnici A17.

 

Slavnostní otevření si nenechali ujít politici z obou stran hranic. Symbolickou pásku přestřihl vedle hejtmana Ústeckého kraje i předseda saské vlády a český i saský ministr dopravy.

 

Řidiči se po otevřeném úseku svezli poprvé v pozdním odpoledni.

 

 

Výstavba této pasáže dálnice D8 začala v roce 2004 a celkové náklady na její uvedení do provozu dosáhly 19 miliard korun.

 

Řidiči zde budou překonávat převýšení 482 metrů. "Součástí tahu budou dva tunely, Libouchec a Panenská, přičemž druhý z nich se se svými více než dvěma kilometry stane nejdelším tunelem v Česku," říká generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman.

 

K dokončení celé dálnice D8 z Prahy až na německé hranice ovšem schází 16,5 kilometru mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Kvůli protestům ekologických sdružení se zde výstavba zadrhla.

 

To teď bohužel bude znamenat značná dopravní rizika a hrozící potíže.

Například ve směru z Německa sjedou řidiči z dálnice v Ústí nad Labem a dál budou pokračovat do Lovosic podél řeky Labe.

To je to totiž nejkratší možnost, jakou se budou moci dostat zpátky na dálnici směr Praha.

 

Už dnes se tu však stávají desítky vážných nehod ročně, které často končí i smrtí. Policisté se proto bojí, co bude po otevření dálnice následovat. "Dálnice bude významným přínosem pro kraj. Za to, že zatím nepokračuje z Ústí také do Prahy, zřejmě zaplatíme až krvavou daň," připustil i ústecký hejtman Jiří Šulc.

 

Ředitelství silnic a dálnic připravilo způsob, jakým půjde regulovat částečně provoz na objížďkách, které mají chybějící dálniční úsek nahradit. Jenže i policisté říkají: Stačí jediná nehoda, která se stane na silnici mezi Lovosicemi a Ústím, a doprava v regionu úplně zkolabuje.

 

Dokončení dálnice D8 přes České Středohoří očekávají silničáři až v roce 2009 či 2010.

 

iDNES