Vladimir

Форумчане
  • Počet příspěvků

    31
  • Registrace

  • Poslední návštěva

Příspěvky od uživatele Vladimir


  1. ..., ВСЕ они НАЧИНАЛИСЬ с того, что в чешском языке буквы i и y обозначают один и тот же звук.

    Výslovnost i.

     

    Ve výslovnosti můžeme rozlišit minimálně dvě různá i (možná dokonce více než dvě). Výslovnost i se řídí celkem přirozeným způsobem podle okolních souhlásek, např. jiné i se vyslovuje po palatálních souhláskách ď, ť, ň, j a jiné po c, s, z. Na kvalitu i má vliv také délka (např. i ve slabice li se vyslovuje jinak než ve slabice ). Navíc jsou ve výslovnosti regionální rozdíly (v Praze se i vyslovuje jinak než v Brně nebo Plzni). Pravidla výslovnosti i se ve školách nevyučují, děti se učí především pravopis i/y, který s výslovností nekoresponduje. V každém případě se všechny varianty i považují v českém jazyce za jediný foném, protože v mluvené řeči nerozlišují významy slov. Paradoxně ani tam, kde by to bylo možné a snad i užitečné: ve dvojicích bit/byt, mi/my, pávi/pávy, ..., se psané i/y vyslovuje stejně.

     

    Pravopis i/y - noční můra žáků základních škol.

     

    Špatná zpráva je, že pravopis i/y neodpovídá výslovnosti. V případě psaní i/y (a nejen v tomto) není český pravopis fonetický, ale historický (zachovává starší stav výslovnosti) nebo etymologický a v koncovkách analogický (pávi/pávy, analogie podle páni/pány, ačkoliv je výslovnost pávi a pávy stejná). Pravidla psaní i/y jsou poměrně rozsáhlá a výslovnost zde bohužel není vodítkem!


  2. Není to nelogické, ale možná příliš komplikované. Učit bych se to na stará kolena nechtěl.

     

    Většinou (ale ne vždy) platí pravidlo o shodě podmětu s přísudkem v gramatickém čísle a také rodě:

    např. Přišlo stádo slonů. (podmětem je stádo a ne sloni)

     

    V následující větě (pokud nemá podmět) můžeme přejít ke shodě podle smyslu (tj. k jinému podmětu):

    Přišlo stádo slonů. Sežrali, co viděli. (sloni)

    nebo můžeme zůstat u původního podmětu:

    Přišlo stádo slonů. Sežralo, co vidělo. (stádo)

     

    v případě podmětu jako šest lidí je obvyklé přejít v následující větě k přirozenému podmětu lidé:

    Přišlo šest lidí. Vyprávěli, co viděli. (lidé)

     

    opatrnost je nutná v souvislosti se spojkami a souvětími, např.:

    Šest lidí přišlo a zase odešlo. - zde je jeden podmět a vícenásobný přísudek

    Přišlo tam šest lidí a vyprávěli, co viděli. - souvětí ze 3 vět, druhá věta má nevyjádřený podmět ti (lidé)

    lepší je v takovém případě podmět nevynechat:

    Přišlo tam šest lidí a ti vyprávěli, co byli viděli.


  3. Гм. Интересно: наоборот бывает? Чтобы слово жило в русском и нет в чешском?

    Moje dvě kopějky:

     

    chlum, chlumec - téměř zmizelo, zachovalo se v místních jménech např. Chlumec nad Cidlinou, nč. vrch, kopec, hora;

    čudo, čudný - pouze ve východních nářečích, nč. div, divný, podivný;

    durný, durák - zmizelo, nč. hloupý, bláznivý; zůstal durman (převzato z ruštiny), snad je příbuzné sloveso durdit se;

    moudí (stč. múdie, rus. mudo ??) - zřídka používané, málokdo zná význam tohoto slova; zachovalo se v názvu moudivláček, pták, který si staví hnízdo ve tvaru moudí; dále jakási rostlina popovo moudí (lid.);

    pitati - zmizelo, nč. krmiti, živiti, chovati, zůstalo pouze participium pitomý (od toho pitomec) s posunutým významem podle staročeské nadávky "hus pitomá", t.j. krmená, tučná, proti divoké huse zdegenerovaná;

    Ve škole jsme se dost nasmáli ruskému spojení "pitomec universitěta".

     

    Z češtiny téměř zmizela slovesná přípona -omý (-mý), která je v ruštině stále produktivní. Zůstalo jen několik slov: lakomý (lakati), pitomý (pitati), nevidomý (neviděti), vědomý (věděti), známý (znáti).