Vladimir

Myslím, že ti bezdomovci strávili ve stanech maximálně 11 nocí, a ne 2000 nocí. Předpokládám, že každou noc všichni konzumovali tutéž noc. Správně mělo být: ... 2000 člověkonocí

Je několik možností, dvě vyhovují dané větě. prvky ..., které (nom.) nejsou vidět prvky ..., které (acc.) není vidět prvky ..., kterých (gen.) není vidět (= kotorych ne vidno) ... fasády, která (nom.) není vidět ... fasády, kterou (acc.) není vidět ... fasády, které (gen.) není vidět (= kotoroj ne vidno) Možnosti s genitivem jsou archaické. Pádová homonymie je pěkné svinstvo.

Benátky jsou město. Bahamy jsou stát. Spojené státy jsou stát. Pohádky jsou poklad. ... Skelet jsou kosti. Písek jsou miliony zrnek křemene. Město Benátky je ... "České Budějovice" je název města. Problém se sponou v češtině (němčině, atd.) je v tom, že má dva tvary: je/jsou (ist/sind). Dva tvary jsou pro sponu neužitečným luxusem. Mnohé jazyky nemají žádnou sponu (např. maďarština).

V češtině je spona v plurálu: Muž a žena jsou jedno tělo. Promiňte, ale: Будет время - будут деньги. = Bude čas, budou peníze. má jiný význam než Čas budou peníze. = ?? (Bремя будут деньги.)

A jak je to v ruštině v budoucím/minulém čase? Vremja budet děngi. - Vremja budut děngi.

To Bacillka: Plurál má větší sílu než singulár. Čas je fyzikální veličina. (sg. - sg.) Čas jsou peníze. (sg. - pl.) Benátky jsou město v Itálii. (pl. tantum - sg.) Tygři jsou šelmy. (pl. - pl.) Pokud hledáte logiku za každou cenu, můžete se na to dívat jako na operátor Booleovy algebry.

baráž = barrage - hráz, přehrada, uzávěra, rozřaďovací zápas většina slov na -áž jsou převzata z francouzštiny (-age), stejně jako v ruštině (ve francouzštině a ruštině to jsou maskulina, v češtině feminina)

Ještě na jedno zaklení jsem si vzpomněl: mordydy - mort de Dieu!

Pochybuji, že "mordyjé" znamená "mort Dieu", ten výklad je příliš krkolomný. Pravděpodobně je to "mon Dieu", slyšeno prostým českým uchem.

Jedno bahno jako ráhno! bahno (багно) - slang. pivo ráhno (рей) - здесь только с целью рифма

V argotu (hantýrce) se říkalo: Vodval se, balvane! (откатись, валун) = Uhni, člověče! (отойти в сторону, человек) Myslím, že je to jen metafora.

MaximK StYlus má pravdu. Tyhle písně se zpívaly v kabaretech a na ulicích. Autoři a interpreti si chtěli jen vydělat nějaké peníze na živobytí. Většina těchto písní nepřežila svoji dobu. k překladu: páč = poněvadž (потому что) kamna = печь že nemůže pívo, z toho je mu blívo, Ох, не может пива, от него ему тошно скорее: Ох, не может пива, поэтому ему тошно

Ve staročeštině: pakost - neduh, nemoc, neštěstí, svízel pakosta - záškodník

И пакостник, это человек страдающий подагрой.

+ dna, podagra, artritida

týn — staročesky ohrazené či opevněné místo, ohrada, oplocení. Jan Hus užívá slovesa "týniti" ve smyslu "oplocovati". Zachováno v řadě místních názvů (Týn, Týnčany, Týnec, Týnište, apod.). • Stsl. tynъ "zeď", pochází nepochybně z germ. *tūna-z, viz stangl. stnor. stsas. tūn (srv. angl. town), sthn. zūn, nhn. Zaun "plot", což je přejato z gall. dūnum "hradiště, oppidum" (srv. ir. dún). papuľa - (mírně dehonest.) slovensky "ústa", např. Drž papuľu! (= Drž klapačku!). Dostaneš přes papuľu! • papuľka - (zdrobnělina). P.S. dehonest. = dehonestující (zbavující cti, hanobící) výraz.

kandrhola - (mírně dehonest.) nějaký popleta, nemehlo, trdlo, trouba, trubka, trumbera, jelimánek; asi lid. obměna slova kandrdas = z něm. Kann der das? (Ví to? Zná to? Umí to?), t.j. nějaký nezkušený začátečník, zejména začínající divadelní herec. (celý) nesvůj = znepokojený, zneklidněný, vyvedený z rovnováhy; rozčilený, nervosní. jarmara = (lid.) almara (t.j. skříň), z lat. armarium (dissimilace r-r na l-r a zpět na r-r, k tomu prothetické j). К сожалению, по-русски грамотно перевести не знаю.

profesní hantýrka = jazyk provozních předpisů (provozní předpis = Hantierungsvorschrift) ?

mírnykstýrnyks = jako by se nechumelilo Vy se tu klidně bavíte, jako by se nechumelilo!

pořád, stále, neustále (furt, imrvére, imrvére furt) = fortwährend, in einem fort, immer während, immerfort, immer und fort (slovnik.seznam.cz)

Somnenij nět. Eto tak nazyvajemaja "lidová tvořivost" (narodnaja samodejateľnosť). Ja našël: VOLJANSKIJ - VOLJANSKÁ JAŠČEVSKIJ - JAŠČEVSKÁ ZAJAČIKOVSKIJ - ZAJAČIKOVSKÁ no takže PLAVSKIJ - PLAVSKIJOVÁ !!! Takže interesnyje familii na -ÝCH (eto gen. plur.), napr. : ŠERÝCH - ŠERÝCH SUROVÝCH - SUROVÝCH no ja videl takže ŠERÝCHOVÁ, SUROVÝCHOVÁ Ja bojus' čto dľa ČERNYCH, BĚLYCH napišut ČERNYCHOVÁ, BĚLYCHOVÁ.

ili na "í" Dolejší - Dolejší i esli vy Dostojevskij (Gorkij, ...), to vaša dočka budet Dostojevská (Gorká, ...)

kalota (z fr. calotte) - klenba, čepička, klobouček, miska = svod, kupol, kolpačok

Žádné hluboké kořeny! Slova весть, zvěst, visitatio a tisíce dalších (např. idol, idea, historie, ...) mají zřejmý ie. kořen VID-. v případě lat. visitatio je odvození přímočaré: vid- > videre (= viděti) > supinum visum > visitare (= vídati, navštěvovati) > visitatio (= návštěva) návštěva má delší cestu: vid- > viděti > věd- > věděti > věst- (z vědt-) > stč. návěštie > návěštiti > navěščievati (pův. ohlašovati) > navščieviti > nč. navštíviti > návštěva zajímavý je vznik slovesa věděti: protosl. věd- je perfektní kmen slovesa viděti vědě = viděl jsem, tedy vím, znám, odtud sloveso věděti (kam jste zašantročili sloveso věděti?) Pozor :-) neplést s kmenem ved-: vésti, vedu ruské slovo ведение není příbuzné s "vědění", ale "vedení" (podobně ведомый není vědomý, ale vedený, hnaný; ведомость asi také nebude vědomost)

Почему? Почему? Почему je v ruštině copok a ne složenina čtyři-deset jako v každém jiném spořádaném slovanském jazyce? Přípony -ář, -ař: Jednoslabičná, troj- a víceslabičná slova mají příponu -ář (lhář, elektrikář) - neplatí pro složená slova (krasobruslař). Slova lat. původu (na -árius, -árium) mají -ář (vikář, notář, diář). Dvojslabičná slova s první slabikou dlouhou mají -ař (lékař, mlékař, houbař). Problém je jen s dvojslabičnými slovy, která mají první slabiku krátkou (knihař, rybář). Zde asi žádné pravidlo není. Stará slova označující zaměstnání mají většinou příponu -ář (mydlář, mlynář, kovář, rybář, kolář, sedlář, rychtář), nová slova mají asi raději příponu -ař (lyžař, jachtař, hradlař, brzdař).