Aneb nahlédnutí do šanonu jazykové inspirace, již českému národu poskytují volení zástupci.
Klaus. V hovorových rčeních nahrazuje méně dokonalého Všemohoucího: „Proklausepána, kam jsem dal těžítko?“
Zeman. Hrubec „Z hospody byl slyšet proud vulgárních nadávek. ´Zemani jedni´, řekla zelenářka a raději zavřela okno“.
Havel; motat si havla. Naprázdno řečnit. „Přestaň si už motat havla, zaplať a jdeme domů!“
Špidla; zašpidlit. Zbavit poctivého výdělku. „Můžeš mi zaplatit pivo? Manželka mi zašpidlila vejplatu“.
Svoboda; hodit svobodu. Odjet z neznámých důvodů s padesáti sekretářkami na druhý konec světa. „V letě budu týden na chatě a pak bych tak na měsíc hodil svobodu“.
Gross, grossárna. Záludnost, zákeřnost (sport.), faul zezadu. „Co provedl McFarlane Rosickému, ti byla vážně grossárna“.
Ransdorf. Psychosomatický jev, při němž se stav duše zračí v obličeji. „nakecal tolik blbostí, až se mu na hubě udělal ransdorf“.
Kühnl. Výraz beznaděje. „ Ujel mi vlak, to je na kühnl“.
Buzkova; buzkovat se. Bezúčelně se potloukat. „Klidně na tebe počkám, budu se buzkovat po Praze“.
Kavan; kavanit. Dělat kariéru pomoci intrik. „Ten se vyzná, nějak si dokázal to místo obchodního náměstka vykavanit“.
Pilipka. Časté měnění klubové příslušnosti. „Během čtyř let prošel šesti mužstvy NHL; hotová pilipka“.
Žantovský. Iracionální. „Rozuměls tomu filmu? Mně přišlo, že byl úplně žantovskej“.
Inspirace přichází i ze zahraničí.
Bush; zbušit. Bezdůvodně napadnout. „Nic jsem mu neudělal, a on mě najednou zbuší, syčák mizerná“.
Журнал Týden, 8/2004