Matematika

[Jin 0]

Předmět: Matematika + Rodinná výchova
Ročník: 1.
Řešení soustavy dvou lineárních rovnic o dvou neznámých
(Maminka je dnes o 21 let starší než její dítě. Za 6 let bude dítě 5x mladší než maminka. Otázka zní: Kde je tatínek?) (4)
Zadání
Maminka je dnes o 21 let starší než její dítě. Za 6 let bude dítě 5x mladší než maminka. Otázka zní: Kde je tatínek?
Plán řešení
Úloha není tak neřešitelná, jak se zdá...
Ze zadání úlohy vytvoříme soustavu dvou rovnic o dvou neznámých, kde neznámou x označíme věk dítěte a neznámou y věk matky. Z výsledku, resp. z řešení soustavy vydedukujeme logický závěr.
Postup řešení
Ze zadání úlohy vytvoříme soustavu dvou rovnic o dvou neznámých, kde neznámou x označíme věk dítěte a neznámou y věk matky.
Platí tedy:
Věk dítěte x
Věk matky y
Sestavíme soustavu.
Maminka je dnes o 21 let starší než její dítě. Tedy .
Za 6 let bude dítě 5x mladší než maminka. Tedy .
Řešíme:
Do druhé rovnice dosadíme vyjádřenou proměnnou y z první.
Roznásobíme závorku na levé straně rovnice.
Na levé straně rovnice shromáždíme výrazy s neznámou, na pravé vše ostatní.
Celou rovnici vydělíme koeficientem u neznámé x.
Výsledek
Dítěti je dnes mínus třičtvrtě roku, což je devět měsíců, tudíž tatínek právě píchá maminku.

[Matik 0]

1. Z rektorátu UK přijde kontrola do fysikálního ústavu na Karlov, prohlédnou si objekt a jdou za děkanem fakulty: "To se nedá, ti vaši experimentální fyzikové spotřebují na své pokusy takových peněz, kde je pořád máme brát...drahé vybavení laboratoří, neustálá školení personálu... zkuste se poučit od matematiků, jak se to dělá. Ti potřebují jen tužky, papíry a odpadkové koše. A nebo ještě lépe, vezměte si příklad z filosofů - těm stačí tužky a papíry."

 

2. Dva zamilovaní matfyzáci leží na koleji v postýlce a skoro usínají. Dívka začne svého drahého hladit po tvářičce a něžně zašeptá:
"Miláčku, myslíš na to, na co myslím já?"
"Ano, zlatíčko." nakloní se jí k uchu chlapec.
"A kolik ti to vyšlo?"

 

3. Matematik předvádí důkaz věty. Student ho přeruší:
"Mám protipříklad."
"Nevadí, já mám dva důkazy!"

 

4. Profesor na přednášce zformuloval větu a řekl: "Důkaz je zřejmý."
Pak se na minutku zamyslel, opustil posluchárnu a po dvaceti minutách se vrátil štastný:
"Ano, důkaz je zřejmý!"