Valassko je surový, drsný kraj

[Jin 0]

Кто автор - не знаю
Пришло по почте.

 

Popísu Vám príhodu, která se mi jeste dnes jeví jak z povedené komedie.
Jel jsem /Feli 1.3Mpi/do Vsetína. Prede mnou jela tatáz Feli, jen jiné
barvy a se vsetínskou znackou. Ridic prede mnou jel zhruba stejným
tempem, jaké jsem mel naplánováno i já, takze nebyl zádný duvod jej
predjízdet. Byl hyc, mel jsem pootevrená na 5cm vsechna okna/chová se to
jak kabriolet /a navíc jsem silný kurák, takze otevrené aspon jedno okno
mít musím. Zezadu se ozvalo zarvání gum, zablokovaných na asfaltu a
pohledem do zrcátka jsem zjistil, ze
se mi do kufru chce vlepit uz zepredu dukladne otunená oktávka s
prazskou znackou. Tmavá skla,ohulené xenony a rev toceného motoru, jen
jen vystrelit. Lehkým dotekem na brzdový pedál jsem mu dal najevo, ze
hodlám zpomalit, at me muze predjet,kdyz má tak napilno. Sundal jsem
nohu z plynu, lehce pribrzdil a vyslouzil si zato vzteklé troubení
oktávie. Vzápetí-bez blinkru ci jiného varování-následovala blesková
akcelerace a schytal jsem takovou mysku, ze jsem tentokrát musel na
brzdu fakt dupnout. Zanadával jsem si-prase jedno prazácký-a jelo se
dál. Vzápetí neco podobného ridic oktávie provedl i ridici Felicie, co
jela prede mnou. Vzteklé troubení,myska a jelo se dál. Pred námi vsemi
jel extralongvehikl a toho si netroufl predjet ani
prazík, byl to i na nej dost neprehledný úsek a vehikl navíc valil aspon
devadesát. Sesli jsme se tedy pospolu na krizovatce ve Vsetíne a co cert
nechtel-i na dolním malém rondlíku a poté na parkovistátku u kulturního
domu-mimochodem pres silnici sídlí PCR. Co se delo pak,mi musela zcásti
doplnit manzelka, protoze já byl smíchy úplne grogy. Prazák z
oktávky,mladík cca dvacetiletý, oháklý v Bossu vystartoval z masiny,
kvokl centrál a vbehl prímo do náruce asi petactyricetiletého ridice
Felicie prede mnou, takto Valacha jak Radhost. Slysel jsem jen:
Ááá,pocem ty svino, já ta naucím, jak
sa jezdí! a uvalil mu dve takové, ze se mladík i s Bossem váleli v
prachu parkoviste. Mladík vrískal "pomóóc,prepadení", Valach si ho
nevsímal, cosi jeste zavrcel a mel se k odchodu. Nato mladík vyskocil
jak certík z krabicky ze zeme, prihnal se k Valachove Felde a zacal do
ní zbesile kopat. Valach se otocil, prazák poodskocil bokem,aby zas
nejakou nechytil. Ten dábelský výraz ve Valachových ocích si budu
pamatovat nadosmrti. Pomalu prisel ke své okopané Felde, odemkl kufr,
vytáhl motorovou pilu Husqvarna tak velkou, ze jsem tak velkou listu
snad ani nevidel, nastartoval, ani necekal az se zahreje/mozná jel z
práce/ a zrucne, bez skrábnutí okolí urízl prazákovi masivní zadní
tuningové krídlo. Zhasl pilu,ulozil do kufru a prohlásil:"Treba ti to
vcíl tak rychlo nepojede,hnupe" a odesel.Prazák se slozil na obrubník a
-videli jsme to oba,já i zena, mám svedka- brecel jak malé decko, kdyz
se mu rozbije nejmilejsí hracka. Dodnes-aniz by to okolí chápalo-se s
zenou rehtáme jak blázni, kdyz nekde zaslechnem motorovou
pilu...Jaké z toho plyne poucení ci záver? Nevím, ale to, co ten Valach
udelal/ac to bylo bezpecne mimo zákon/, mi bylo velmi sympatické a mozná
by si Prazáci meli na Valassku dávat vetsího majzla, Valassko je surový,
drsný kraj, kde to lidé nikdy nemeli ani s prací, ani se zivobytím moc
jednoduché a i jejich reakce jsou takové prímocarejsí.....