Když se Švejk s Vodičkou loučil, poněvadž každého odváděli k jejich části, řekl Švejk: "Až bude po tý vojně, tak mé přijel navštívit. Najdeš mé každej večer od šesti hodin u Kalicha na Bojišti." "To se ví, že tam přijdu," odpověděl Vodička, "bude tam nějaká sranda?" "Každej den se tam něco strhne," sliboval Švejk, "a kdyby to bylo moc tichý, tak už to nějak zařídíme." Rozešli se, a když byli od sebe již hodně kroků, volal starý sapér Vodička za Švejkem: "Tak se ale jisté postarej vo nějakou zábavu, až tam přijdu." Načež Švejk volal nazpět: "Přijel ale určitě, až bude konec týhle válce." Potom se vzdálili a bylo slyšet zas za hodnou chvíli za rohem z druhé řady baráků hlas Vodičky: "Švejku, Švejku, jaký mají pivo u Kalicha?" A jako ozvěna ozvala se Švejkova odpověď: "Velkopopovický." "Já myslel, že smíchovský," volal z dálky sapér Vodička. "Mají tam taky holky," křičel Švejk. "Tedy po válce v šest hodin večer," křičel zezdola Vodička. "Přijel' raděj vo půl sedmý, kdybych se někde vopozdil," odpovídal Švejk.