А у меня опять вчера была полиция, и позавчера....теперь я с ними общаюсь путем плакатирования Я распечатала отношение МВД Чехии к нарушению ночного покоя, и что есть нарушением, наклеела на твердую основу, установила возле своего звонка...и даю им читать, если не я, то как они узнают, что есть шум на самом деле
Stanovisko MVČR k rušení nočního klidu
Způsob postihu za hluk způsobovaný v noční době je determinován okolnostmi za nichž k takovému rušení došlo. V zásadě tak uvedeným jednáním může dojít buď:
- ke spáchání přestupku rušení nočního podle § 47 odst. 1 písm. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“); nebo
- ke spáchání přestupku podle § 29 odst. 1 písm. o) zákona o přestupcích; nebo
- ke spáchání správních deliktu podle § 92 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně nikterých zákonu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) – porušení § 30 nebo § 32 téhož zákona; nebo
- takové jednání nebude ani přestupkem ani jiným správním deliktem.
Je třeba upozornit, že jako přestupek podle § 29 odst. 1 písm. o) zákona o přestupcích nebo jako správní delikt podle § 92 zákona o ochraně veřejného zdraví je mono postihovat hluk způsobovaný nejen v noční době, ale i kdykoli v době denní. Zákon o ochraně veřejného zdraví a prováděcí předpisy k němu totiž stanoví hygienické limity pro celých 24 hodin denní, s tím že tyto limity se liší v závislosti na denní době.
Předmětem tohoto stanoviska není komplexní výklad problematiky rušení nočního klidu ve všech jejích aspektech, ale pouze rozlišení mezi jednáními subsumovatelnými pod skutkové podstaty výše popsaných přestupku a jiného správního deliktu podle zákona o ochraně veřejného zdraví či vyhodnocování, zda zkoumané jednání je přestupkem podle § 29 odst. 1 písm. o) nebo P podle § 47 odst. 1 písm. zákona o přestupcích nebo správním deliktem podle zákona o ochraně veřejného zdraví, je nutno prověřit následující skutečnosti:
1) Kdo se jednání dopustil
Za výše uvedený správní delikt lze postihovat pouze fyzickou osobu při její podnikatelské činnosti a právnickou osobu. Za oba zmiňované přestupky lze postihnout pouze fyzické osoby. V případě přestupku rušení nočního klidu podle § 47 odst. 1 písm. zákona o přestupcích bude posuzování postavení fyzické osoby relevantní jen v případě, že hluk bude produkován tzv. technickým zdrojem hluku podléhajícím státnímu zdravotnímu dozoru (k tomuto pojmu viz níže).
V případě jednání vykazujícího znaky přestupku podle § 29 odst. 1 písm. o) zákona o přestupcích bude zkoumání postavení fyzické osoby nezbytné. Dopustí-li se takového jednání fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, bude se jednat o porušení ustanovení § 32 zákona o ochraně veřejného zdraví a tedy o správní delikt podle § 92 téhož zákona. Dopustí-li se předmětného jednání fyzická osoba bez souvislosti se svojí podnikatelskou
činností, bude se jednat o poslední zmiňovaný přestupek.
2) Co je zdrojem hluku
Ve smyslu ustanovení § 30 zákona o ochraně veřejného zdraví jsou předmětem státního zdravotního dozoru prováděného orgány ochrany veřejného zdraví především tzv. technické zdroje hluku. Jde o zdroje, jejich akustická emise je definována – tj. hladinu jejich akustického výkonu lze měřením jednoznačně, opakovatelně a reprodukovatelně stanovit. Jedná se o stroje a zařízení stacionární i mobilní (napo. dopravní prostředky). Ve stavbách pro bydlení se pak jedná o veškerá zařízení, která jsou pevni spojena s konstrukcí objektu, ať již patří ke společnému vybavení celého objektu, nebo jsou umístěna v jednotlivých bytech. Do této kategorie nepatří tzv. náhodné zdroje hluku (resp. zdroje náhodného hluku), které nejsou předmětem státního zdravotního dozoru. Jde především o zdroje vymezené v § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „nařízení vlády“), ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.
Jde-li o hluk způsobený technickým zdrojem hluku, který způsobila fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba, bude takové jednání řešeno příslušnou krajskou hygienickou stanicí podle zákona o ochraně veřejného zdraví, s tím, že překročení hygienických limitů u hluku a vibrací z těchto zdrojů je porušením § 30 zákona o ochraně veřejného zdraví a tedy správním deliktem podle § 92 téhož zákona. Státnímu zdravotnímu dozoru podléhá i kontrola hluku z veřejné produkce hudby a hluku z provozoven služeb (§ 32 zákona o ochraně veřejného zdraví). Dochází-li k tomuto hluku v souvislosti s činností právnické osoby nebo fyzické osoby při výkonu její podnikatelské
činnosti, bude se, při nedodržení hygienických limitu, jednat o správní delikt podle § 92 zákona o ochraně veřejného zdraví. U fyzických osob nepodnikajících (resp. bez souvislosti s jejich podnikatelskou činností), které nedodrží své povinnosti při veřejné produkci hudby, půjde o přestupek na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. o) zákona o přestupcích. Zjišťování hladin hluku z náhodných zdrojů hluku není předmětem státního zdravotního
dozoru. Stížnosti na takový hluk řeší podle okolností příslušný orgán obce podle zákona o přestupcích, příslušný okresní soud podle § 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, případně příslušný stavební úřad při posuzování způsobilosti předmětné stavby podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisu, a ČSN 73 0532. Přestupek rušení nočního klidu podle § 47 odst. 1 písm. zákona o přestupcích je subsidiárním jak ke správním deliktům podle zákona o ochraně veřejného zdraví, tak k přestupku na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. o) zákona o přestupcích.
Náhodným zdrojem hluku jsou např. hlasové projevy lidí a zvířat, individuální činnosti závislé na lidském faktoru (napo. práce s ručním nářadím, hluk z tzv. běžného užívání bytu), hluk z nikterých sportovních a kulturních aktivit apod. Jako náhodný zdroj hluku se chová i doprava na pozemních komunikacích, pokud její intenzita nedosáhne 30 vozidel/h od každého druhu.
Pro úplnost dodáváme, že správní delikty podle zákona o ochraně veřejného zdraví, stejně jako přestupek podle § 29 odst. 1 písm. o) zákona o přestupcích jsou příslušné projednávat krajské hygienické stanice (§ 82 odst. 2 písm. j) zákona o ochraně veřejného zdraví).
Běžné užívání bytu
Za hluk z běžného užívání bytu uvedený v § 1 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb., (tzv. sousedský, resp. náhodný hluk) lze považovat hluk působený napo. následujícími činnostmi a zdroji:
- přemisťování osob,
- hlasové projevy osob a zvířat,
- manipulace s předměty,
- (neprofesionální) používání spotřebičů ,
- ledničky, pračky, myčky, vysavače, mixery, šicí stroje, elektrické ruční nářadí, aj.
- (neprofesionální) hra na hudební nástroje,
- audiovizuální technika,
- nikteré hračky,
- drobná údržba,
- aj.
Nejedná se o hluk technického vybavení domu nebo bytu, které je pevni spojeno s konstrukcí objektu. V tomto smyslu lze analogicky posuzovat i běžné používání pozemku patřícího k rodinnému domku. Zde navíc lze uvažovat používání napo. sekaček trávy, okružní pily apod. Jde i o využívání dalších zařízení jako jsou bazény (hluk osob při koupání, nikoli hluk technického zařízení bazénu), zahradní grily apod.
Hluk a vibrace
Hluk a vibrace z provozoven služeb nesmí překročit hygienické limity stanovené na základě zákona o ochraně veřejného zdraví nařízením vlády č. 502/2002 Sb. jak pro denní, tak pro noční dobu. Rušení nočního klidu je i bez vyhlášky obce přestupkem podle přestupkového zákona. Činností narušující veřejný pořádek je hluk a případně vibrace při provozování pohostinství, které narušuje noční klid. Provoz pohostinství sám o sobi (podávání a prodej jídla a nápojů) činností narušující veřejný pořádek být nemusí. Není možno ani stanovit, že samotný provoz hostinských provozoven, heren či baru je činnost, která narušuje a muže narušit veřejný pořádek, protože se tam konají veřejné hudební produkce. Dle §§ 30-36 zákona e. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonu, ve znění pozdějších předpisu, (nejedná se o doslovnou citaci zákona):
- Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, je povinna technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby. Domácí spotřebiče jsou sice definovaná technická zařízení, ale jejich konkrétní hlučnost často závisí na způsobu a podmínkách jejich použití. Jejich používání lze většinou považovat za náhodné jak v čase, tak i způsobem použití.
- Hluk z provozoven služeb a hluk z veřejné produkce hudby (například koncert, taneční zábava, artistická produkce s hudbou) nesmí překročit hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Splnění této povinnosti zajistí osoba provozující službu a, jde-li o veřejnou produkci hudby, pořadatel, a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné zařízení nebo pozemek poskytla.
- Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení.
- Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou.
